Opravdu bíglí týden

Vydáno 28.1.2008

Pokud by to byl normální týden, od pondělí bychom se divně ošívali, protože chystaných sobotních 333 km tam a 333 km zase zpátky nejezdíme každý den. Tento týden toho ježdění ale bylo více. V pondělí Zlaté Moravce (426 km), v úterý Vídeň (265 km), ve čtvrtek Vídeň (255 km - už jsme věděli kam) a v sobotu Trenčín. A aby to byl opravdu bíglí týden, měli jsme během něho ještě tři návštěvy kvůli našim pejskům a v neděli přijela na krytí psí slečna. Všechny ty cesty byly stejně důležité, ta sobotní ale nejvíc, protože byla už poslední. V neděli jsme byli doma a mohli se konečně vyspat.

Za Mezinárodní výstavu v Trenčíně zaslouží naši pejskové pochvalu. Máčo byl ve třídě druhý a Res. CAC, Íčko a Hepynka třídy vyhráli s titulem CAC a splnili podmínky pro udělení titulu Slovenského šampiona krásy. Ale největší radost nám udělal Mossík, štěně z vrhu T. Probojoval se do závěrečných soutěží a skončil ve velké konkurenci ostatních krásných štěňat s pohárkem jako III. BIS Puppy. A mohl prý dopadnout ještě lépe, kdyby byl méně unavený. Ale nemůžeme se na něj zlobit, vstával s ostatními psy v půl třetí ráno, celý den cestoval a závěrečná soutěž byla až odpoledne. My jsme byli unaveni už cestou tam. Roste z něj hezký pes, jen ho musíme zaříkávat, aby vyrostl doopravdy. Velmi nebezpečně nám totiž připomíná Kitty a to je třináctipalcový bígl.

Možná i tady je částečná odpověď na otázku, proč jsou štěňata bíglů bez rodokmenu o tolik levnější. I proč jsou některá štěňata s rodokmenem dražší než jiná. Baví nás s našimi bígly vítězit na výstavách, stejně tak nás baví číst nadšené maily od majitelů našich štěňat. Podstoupit kvůli tomu třeba pár tisíc kilometrů v autě navíc s tím tak nějak souvisí.