Trochu dlouhý nos

Vydáno 29.4.2007

To není citace z posudku, spíše náš výsledek na MVP v Praze. Čtyři druhá místa a jedno třetí není sice úplně špatné, ale už to bylo i lepší.

Ve třídách nás sice porazili psi od opravdu slavných chovatelů - když na výstavě skončíte hned za Red Baronem, je to jako prohrát na body s Tysonem, ale stejně je to slabá náplast. I naši psi mají ve svých sbírkách nějaké to protívníkovo ukousnuté ucho. Takže bychom mohli říci, že největší úspěch byl Matějův flip na podlážkách, co ležely u plotu.

Ale přijeli jsme domů, proběhali ostatní psy, zjistili, že Škopek se i nadále povedeně kulatí, nakrmili, po celém dni si natáhli nohy a řekli si no a...? Chtít získat junioršampiona na třech výstavách po sobě v rozmezí dvou týdnů je opravdu drzé. Každý den není posvícení, zvlášť, když je zrovna sobota. Sedláci u Chlumce se stali tak slavnými, že se tohle přirovnání používá ještě po 200 letech. Vzpomene si někdo na jména pánů, kteří vyhodili z okna Slavatu s Martinicem? Ale o těch, co spadli na tvrdé, se učíme dodnes. A kdopak z těch, co mluví o Napoleonovi u Waterloo ví, kdo mu tam tehdy natrhnul triko? Že se po nich nakonec jmenoval jeden bombardér a jeden křižník? No fajn, a jaký měl ten křižník výtlak? A nebo to byla bitevní loď...? Jedno z mála vítězství, které se natolik proslavilo, že se z něj stalo přirovnání, je Pyrrhovo. Kdo dával ve škole trochu pozor, ví, jaké to vítězství bylo.

Přišel se na nás do Prahy podívat Max, o půl hodiny starší Máčův bráška se svými lidmi. Max je velmi pěkný, má se výborně, mají ho rádi a spolu se svým nejmenším člověkem tvoří nerozlučnou dvojku. Je to opravdový bígl a vydrží úplně všechno dovádění. Je to jejich miláček a nápad pořídit si yrobna bígla si dodnes nevyčítají. A to byla pro nás včera nejdůležitější zpráva.